Fotograf Petr Doležal

—Ste fotogenický?

—Ano. A to i přes to, že ostatní lidé jsou více fotogeničtí. Šikovnost modela, fotografa i vizážisty dělá zázraky.

—Ako ste sa dostali do fotografického priemyslu?

—Stalo se to jednoho krásného mlhavého večera. Prostě mě to napadlo. A pak jsem kvůli té myšlence nemohl celou noc usnout, jako bych už tenkrát tušil, že dost ovlivní můj život.

—Aké sú podľa vás najdôležitejšie súčasti dobrej fotografie?

—Ve svatební fotografii je to schopnost působit na emoce. A hlubší sdělení. Světlo a další známé věci jsou samozřejmostí.

—Máte radi cestovanie?

—Celkem ano, ale není to moje nejoblíbenější aktivita. Oblast mého působení je Praha a tam fotím naprostou většinu svateb. Praha má tolik různých podob, že si s cestováním po této malinké části světa dokážu vystačit.

—Čo máte najradšej na vašej profesii?

—Že mohu vnímat radost klientů při předání výsledných fotografií. A že působím klientům radost. To jsou dvě rozdílné věci, první je trochu sobecká seberealizace, kdežto druhá je více filantropická záležitost. A obě jsou fajn.

—Čo sa vám páči najmenej na vašej profesii?

—Je hodně časově náročná, nemohu se tak více věnovat dalším činnostem a lidem.

—Aká bude budúcnosť fotenia?

—Technika se stále stává lepší a dostupnější, ale zkušenosti fotografa nahradit nedokáže. Takže je to stále hlavně o fotografovi.

—Čo je výnimočné na žánri fotografií, na ktorý sa špecializujete?

—Že každá svatba je něčím jiná a každá je taky trochu výzvou pro fotografa. Nelze naplánovat počasí a chování zúčastněných, všechno se děje v rychlém neopakovatelném sledu. Běžně dochází k rychlým přesunům z místa na místo, podmínky pro focení se tak v mžiku mění.

—Ako zvládate kritiku?

—Kritika je velice důležitá. Sám svoje klienty přímo povzbuzuji ke kritice, abych získal zpětnou vazbu a mohl se tak zlepšovat. Na druhou stranu mě vždycky potěší, že negativní kritika je málo výrazná oproti pozitivním ohlasům, jinak bych to už dávno zabalil.

—Sú nejaké trendy v oblasti fotografie?

—Trendy hodně zasahují vzhled fotografií, práci s kontrastem, barvami a efekty. Lidé často vyhledávají focení bez zdlouhavého aranžování póz a rychle sdílejí fotografie na sociálních sítích. Tím, jak dneska má zrcadlovku kdekdo, bývá trendem nechat si nafotit svatbu kamarádem bez zkušeností.

—Aké by mal mať zákazník kritérium pri výbere fotografa?

—Měly by tam být oboustranné sympatie mezi fotografem a klienty, touha jít za společným cílem a samozřejmě by se měl styl fotografování i výsledné fotografie klientům líbit. Není dobré cenu řadit na první místa.

—Čomu sa určite vyhnúť pri práci?

—Záměrně se schovávat za jinými osobami. Fotit při obřadu bez předchozí domluvy s hlavním fotografem.

—Aké detaily, ktoré zvyčajne prejdú bez povšimnutia, si môže fotograf všimnúť?

—Jsou to jednak detaily, ale naopak i velké záběry a kompoziční řešení. To, co fotograf vidí, jsou možnosti. Možnosti, že něco se dá někde a nějak udělat. Fotograf má schopnost představit si a vidět dřív, než se to provede.

—Čo ovplyvňuje hodnotu fotografie? Aké sú jej prvky?

—Schopnost působit na emoce. Zachycení vztahů a nálady zobrazených lidí. To všechno má velkou hodnotu i po letech, snad dokonce rostoucí hodnotu.

—Ktorá osoba môže byť podľa vás symbolom 21. storočia?

—Ať se velikáni neurazí, ale zatím nikdo. 21. století je v začátku a je příliš brzy už někoho pokládat za symbol celého století.

—Koho chcete fotografovať?

—Lidi. Přiznám se, že fotky bez lidí pro mě obvykle nejsou tolik zajímavé.

—Máte nejaké profesionálne tabu?

—Ne. A pokud ano, tak o něm nesmím mluvit. Je to tabu.

—S kým by ste chceli fotografovať?

—Rád bych si zafotil s každým úspěšným fotografem nebo modelem, modelkou. Věřím, že od každého člověka se mohu naučit minimálně jednu užitečnou věc.

—Čoho sa obávate a prečo?

—Času. Že přijde chvíle, kdy nebudu umět svůj čas uspokojivě ovládnout, že budu mít nedostatek času. Nebo taková chvíle, kdy zatoužím vrátit čas a ono už to nepůjde.

—Aký bol váš najpôsobivejší okamih v živote?

—Napadá mě jich několik, ale je lepší je uchovat v tajemství, aby se nerozplynuly. Pak tu bylo bohužel i několik smutných situací, které dokážou působit snad ještě intenzivněji.

—Ak by ste boli animovaná, literárna alebo filmová postava, kto by ste boli a prečo?

—Když je tento rozhovor o svatbách a párech, tak mě hned napadá ze starých řeckých bájí Baucis, protože příběh o dobrotě a lásce Filemon a Baucis na mě dokáže silně působit.

—Kto vás vo vašom živote inšpiruje a prečo?

—Jsou to všichni lidé, kteří jsou v něčem úspěšní a kteří jsou v něčem lepší než já. Takových lidí je samozřejmě mnoho.

—Ako definujete úspech? Ako ho meriate?

—Jako schopnost dosahovat osobních vytyčených cílů. Každý se může považovat za úspěšného z jiných důvodů: kvůli bohatství, kariérnímu postavení, kvůli sportovním výsledkům atd. Důležité je dopředu vědět, co má být tím cílem, pak se to dá i měřit.

—Boli by ste radšej obľúbení alebo rešpektovaní?

—Oblíbení. Respekt vidím jako povrchnější záležitost. Člověk může být respektovaný třeba i kvůli bohatství a moci – ale může být při tom šťastný, když ho nikdo nemá rád?

—Aká je najväčšia chyba, ktorú ste kedy v práci urobili?

—Naštěstí si nevzpomínám na žádnou katastrofickou chybu. Chyb bylo určitě hodně, ale když nejsou velké, tak jsem za ně rád, protože mě asi vždycky posunuly vpřed.

—Keď cestujete, čo si so sebou beriete a prečo?

—Rád bývám připravený na všechny situace a na různé druhy počasí. Nejsem typem cestovatele, který vyrazí na cestu jen s pětikorunou v kapse.

—Existuje niečo, čo by ste si boli radšej nekúpili zo zariadení, ktoré vlastníte? Prečo?

—Myslím, že nic takového není. Před dražším nákupem obvykle dlouho zvažuji pro a proti, takže nakonec kupuji to, o čem jsem přesvědčený, že mi bude vyhovovat nejlépe.

—Ako sa vzdelávate, aby ste robili lepšie fotografie?

—Nejlepším vzděláním je samotná praxe. Experimentovat i s jiným druhem focení než obvykle. I další druhy vzdělání jsou ale důležité, pro mě např. webové kurzy, sdílené zkušenosti fotografů, historie umění, knihy. Jeden z nejlepších způsobů vzdělání, možná lepší než cokoliv jiného, je pozorné prohlížení obrazů a fotek skvělých umělců.

—Koho práca vás ovplyvnila najviac ako fotografa?

—To se takhle těžko říká. Snažím se všude inspirovat něčím. Napadá mě např. Roberto Valenzuela, ale ani u něj se nedá říct, že by mě vysloveně výrazně ovlivnil.

—Jedna vec, ktorú by ste chceli vedieť, keď ste začínali s fotením?

—Člověk se pořád učí. Snad by to ani nebylo zajímavé, kdybych věděl hned všechno. Je to jedna z motivací, stále se zlepšovat.

—Čo by ste chceli povedať cez vaše fotografie?

—Že existují mezi lidmi krásné vztahy, a dokonce i lidi sami o sobě jsou krásní. A že všechno jednou pomine.

—Čo vás motivuje v ďalšom fotografovaní?

—Radost klientů. To, že mohu dělat pro lidi věci, v kterých je něco trvalého, není to fotka na jedno podívání. A že jim to působí nadšení i dojetí.

—Mali byť vaši rodičia menej alebo viac prísni?

—Mým rodičům se nedá nic vyčítat.

—Ak by ste sa mohli vrátiť v čase, čo by ste urobili inak?

—Už bych se nedíval na filmy, které jsem v minulé budoucnosti viděl.

—Čo tak život na druhých planétach?

—Hodně doufám, že na těch dalších planetách pořádají taky svatby a že jsou to šílenci do focení!

—Kto sú vaši hrdinovia?

—Všichni moji klienti-ženichové. Já jsem ještě tolik odvahy nesebral.

—Kto nemá u vás žiadny rešpekt?

—Pro nafoukané lidi.

—Čo robíte vo svojom voľnom čase?

—Fotím. Jinak.

—Akú vašu tvár nikdy neukazujte na verejnosti?

—Tvář otlačenou od polštáře. Otlaky obvykle zmizí, než vyjdu ven.

—Kedy ste úplne spokojní s vašou prácou?

—Zcela? Nikdy. To by byla cesta do záhuby.

—Veríte v tradičné role mužov a žien?

—Věřím v to, že každý člověk je jiný a každý má předpoklady vynikat v něčem jiném, nehledě na pohlaví.

—Získavate ľahko nových priateľov?

—Jsem introvert, asi mi to moc nejde.

—Kde by ste radi žili?

—V ráji.

—Čo je tá najhlúpejšia vec, na ktorú ste kedy pristúpili?

—že si vyměníme kartičky hokejistů. Ta moje původní byla mnohem lepší. Ale to jsem byl dítě.

—Existuje život po svadbe?

—chacha, ta otázka zní běžně jinak, že? Ale odpovím stejně, jako byste se ptali, jestli existuje život po smrti – může totiž přijít pořádné peklo, hehehe.

—Máte obľúbený vtip? Povedzte nám ho.

—Nepovím, každý by ho pak znal a nikdo by se mu už nesmál.

—Máte radi psy alebo mačky?

—Jo, ale na psy nejsem moc zvyklý.

—Koho alebo čo nenávidíte?

—Rychlost a pomalost času.

—Najlepšia vec v živote je:

—že člověk pořád věří, že ji objeví.

—Najviac znepokojujúca vec v živote je:

—Každodenní rutina, uklízení a umývání.

—Existuje niečo okolo vás, čo by ste chceli zmeniť?

—Každou chviličku něco měním. Jinak by život ztratil smysl.

—Čo by ste chceli zmeniť na sebe?

—Chtěl bych být dokonalejší po všech stránkách – asi jako si přeje každý.

—Čo by ste chceli zmeniť vo svete?

—Žádný takový cíl jsem si zatím nedal.

—Môžete dať niekoľko tipov pre fotografov, ktorí práve začínajú?

—Foťte. Nedělejte to pro peníze.

—Keby prišli na našu planétu mimozemšťania a vy by ste boli prvou osobou, s ktorou sa stretnú, čo by ste im povedali?

—Samozřejmě bych je požádal, jestli je mohu vyfotit.

—Ak by ste mali natočiť film, aký žáner by to bol?

—Asi sci-fi drama.

—Zajtra pôjdem a urobím...

—To, co jsem nestihl dnes a včera.